Netuším

Mám v sobě tolik vjemů za poslední dobu, není to nic tak podstatného a přesto je to důležité. Člověk si tak asi uvědomí kam patří, kde se cítí dobře a že je fajn, nechat to tak a neměnit. Většinou takový okamžik zažiju. když jedu na kole a že jezdím několikrát týdně. Stačí stát těsně před západem slunce u kolejí, za chvíli bude projíždět vlak a vy vidíte jak se koleje chvějou, cítíte poslední paprsky slunce, které Vám dopadají na tvář a neuvěřitelně silně si užíváte kouzlo okamžiku. Je to něco tak nádharného že to ani popsat nedokážu, tohle se musí prožít. Miluji vůni čerstvě posekaného obilí. Jen tak stojím u pole a čichám tu vůni.
A jsou tu další věci a to se mi už nechce psát tak jindy :-)

Krok vpřed

Na co pořád jen čekáme? Jdeme dál, šup všichni krok vpřed. Jde se za štěstím, spokojeností. Nenechávejte své sny proklouznout mezi prsty. Protože šanci žít tenhle náš život máte jen jednu :-) Tak abychom toho potom nelitovali.

Prázdniny, zážitky ...

Kdybych se tady dnes snažila zapsat všechny prázdninové a jiné zážitky, tak bych se asi upsala. Budu se zde snažit zachytit ty nejdůležitější :-) Zakončila jsem čvrtý ročník na výšce, ještě rok a pak budu vržena do reality všedního dne a budu makat jak mourovatá snad až do smrti.
Vždy ty nejdůležitější zážitky jsou ty poslední. Tak co se vlastně v poslední době stalo? Byla jsem v Osvětimi, což byl velmi zajímavý výlet, s překvapivě příjemným průběhem a zakončením. Další věcí, kterou bych chtěla vyzdvihnout je návštěva mé kamarádky z velkoměsta u nás na vesnici. Prý si to užívala jako ozdravný pobyt :-) což nevím jeslti je lichotka nebo naopak. Byly jsme spolu na jednom, pro mě nekonečném výletu na Pustevnách (asi proto, že jsme ho celý absolvovaly po svých). Bylo krásně slunce pražilo, nožky bolely, ale stálo to za to. Druhý den jsme toho ještě pořád neměly dost, tak jsme se vydaly na místní hrad Starý Jičín, opět zase pěšky. Po tom co jsme si užívaly krásné rozhledy do krajiny( blízkého i vzdáleného okolí) jsme se vydaly smočit naše rozpálená těla na místno koupalisko. A jak už to tak bývá, okamžitě po tom co jsme vlezly do bazénu zatáhlo se a začalo foukat.Asi po hodně jsme to vzdaly a nejkratší cestou se vydaly k domovu. Po plném fyzickém vyčerpání jsme se rozhodly tělu dopřát ještě nějako tu kulturní výživu a vydaly jsme se na Jičínfest ( kdo neví co to je má smůlu, protože to bylo moc fajn). Tak jsem se snažily poslouchat několik, dobrý a fajných kapel a několik děsných se snažily přežít. Každopádně bych to shnula tak že nejvíc dostaly zabrat nohy a játra. :-) A tohle všechno ještě není konec, protože ty nejlepší zážitky nás teprve čekají.